Historie obce

Poloha obce

Obec Kameničná leží při silnici ze Žamberka do Rychnova, z níž odbočuje na konci Kameničné silnice do Rokytnice. Od Žamberka leží Kameničná na severozápad a vzdálena je od něho 5,5 km. Nadmořská výška obce je 460 m.

Nejvyšším kopcem je Hůrka (504 m), na níž stýkají se katastry obcí Kameničné, Helvíkovic, Žamberka a Kunvaldu a jež je zároveň triangulačním bodem.

Po stránce geologické patří Kameničná k mladším vrstvám křídového útvaru (druhohory). Půda je složena z opuky a mírně se sklání do údolí Divoké Orlice. Láme se opuka a slín. Opuka v obecním lomu „Na drahách“, slín pod Hůrkou. Opuky se užívá jako stavebního materiálu a ke správě cest, slínu pro bohatý obsah vápna ke hnojení polí.

Obcí protéká malý potok. Pramení u Pěčína v místech, odkud vede obec svůj vodovod. Blízko hranic, avšak již na kunvaldském katastru teče potok Rokytenka, proslulý za dávných dob množstvím výborných pstruhů. V Suché přijímá Rokytenka potok Teplici. Nedaleko pramenu potoka Teplice je studánka Princezna. Ačkoliv potočiště kamenského potoka bývá v létě pravidelně vyschlé, přeci dosti často, zvláště zjara a za  průtrží mračen, zatopí potok níže položená stavení. Poslední velký příval vody byl za průtrže mračen a  krupobití v roce 1928! Z těchto důvodů byla v roce 1913 provedena částečná regulace potoka, ale pozdě na podzim, takže na jaře na mnoha místech voda dosud málo pevnou regulaci odnesla.

Největší les je Suchá a Obora. Menší les je v Dolích, Vondrův borek, Hůrka. Památné stromy jsou Prausovy lípy při silnici do Žamberka. Není pamětníka jejich stáří. Nejstarší občané pamatují je z  dětství takové, jaké jsou dnes.

V Suché je kopec, kde se říká Na hradě. Dle pověsti stával tu prý kdysi hrad. Historických zpráv o tom však není, poněvadž i o lese Suché je zmínka v zemských deskách teprve roku 1627. Pomístné názvy: V rovinách, V dolích, Na drahách, Dolečka, Pádolí, Pustina, Obora, Končiny.

Rozloha obce Kameničná je nepatrná. Obnáší pouze 454,66 ha. Z toho jest:

rolí                                     285,0 ha
luk                                      96,40 ha
zahrad                                     5,0 ha
pastvin                                   7,47 ha
lesů                                     51,27 ha
cest, potoků a ostatních daněprostých pl. 6,56 ha
zastavěné plochy                          2,96 ha

Osad Kameničná nemá. Samoty: Pádolí, Dolečka, myslivna v Suché a Obora. Obytných stavení má Kameničná 75. Přibližná cena obecního majetku je 180 tisíc Kč. /5 měřic louky, 1 míra pole, obecní lom, 20 ha lesa a škola. Les byl koupen v r. 1931 od žamberského velkostatku. Kupní cena činila 70 000 Kč. Rozpočet obecní na rok 1930 činil 6190 Kč. Daňová základna je u nás 3278 Kč.

Přirážky činily roku 1928   200%
      "         roku 1929   127%
      "         roku 1930   143%
      "         roku 1931   300%

Spojovací prostředky:

Silnice vede z Kameničné třemi směry: do Žamberka, do Rokytnice /přes Pěčín/, do Rychnova /přes Slatinu a Javornici/. Důležitější cesty vedou do těch míst, které nejsou spojeny s Kameničnou přímou silnicí, např. do Kunvaldu, do Nápředí, do Záchlumí a Němec. Rybné, dále tak zv. stežník, jenž zkracuje cestu do Slatiny. Důležitější obecní cesty jsou tyto: od Jenčkových po slatinských hranicích k Suché, od Čáslavkových k Suché, od Brklových ke Kunvaldu, od Borkova dvorku po helvíkovských hranicích k Hůrce, příčnice od Janovcova borku kSuché, příčnice od Hůrky k Suché, lesní cesta ze Suché do Kunvaldu, příčnice vedoucí ze Slatiny po kopci do  Helvíkovic a částečná lesní cesta z Obory do Helvíkovic.Z lesních cest mají svá pojmenování: Vápenná cesta /kdysi se po ní vozilo vápno z horských vápenek/ a Královská cesta, obě v Suché. Z pěšin je nejvíce užívána pěšina vedoucí přes Kameničnou a Doly na Vimperk. Přes Kameničnou vede modře značená turistická stezka ze Žamberka do Rokytnice. Kamenský katastr přetíná pod Hůrkou směrem k  hájovně v Suché.

Nejbližší železniční trať je trať Praha - Hanušovice a místní dráha Doudleby - Rokytnice. Nejbližším nádražím je Slatina - Javornice, jehož se používá k jízdám směrem ku Praze. Jede-li se směrem k  Hanušovicím, chodí se na nádraží do Žamberka. Méně se používá zastávky v Bohousové.

Autobusy: Důležitým spojovacím prostředkem je autobusová linka Žamberk - Rychnov, jež vede přes  Kameničnou. Autobus jezdí třikrát denně oběma směry a jest proto důležitý, že spojuje obec s naším okresním městem a také s nejbližší nemocnicí v Rychnově nad Kněžnou.

Nejbližší telegrafní úřad je v Žamberku, telefonní ve Slatině n. Zdobnicí. V Kameničné je poštovna v hostinci pí. Veverkové. Patří pod poštovní úřad v Žamberku.

Významné budovy: Kaple Největější trojice postavená r. 1863, škola se dvěma domky /byty pro učitele a obecní úřadovna se záložnou /byla zbudována r. 1906/.

Elektrisace obce byla provedena r. 1922 nákladem 127.000 Kč Svazem východočeských elektráren v  Hradci Králové. V domácnostech svítí se elektřinou, pouze 5 domácností svítí petrolejem.

Vodovod byl zbudován r. 1895. Napájel několik kašen - dvě velké a šest malých. Kašnám se říkalo stírky. Dnes jsou již všechny kašny zrušeny a voda zavedena do stavení.

Stavebního družstva v obci není, ale přesto je stavební ruch po válce značný. Týká se to hlavně hospodářských objektů. Náklad na novostavby se odhaduje na 120 tisíc Kč, náklad na přestavby a opravy jeden a tři čtvrti mill. Kč.

Obec má 336 obyvatel, z nich 176 mužů, 160 žen. Všichni jsou národnosti české, podle náboženství 168 říms. katolíků, 133 československého vyznání, 35 bez vyznání.

Zaměstnání obyvatelstva:

Obyvatelé zaměstnávají se většinou zemědělstvím. Sedláků od 40/-90 měřic je 17. Malozemědělců do 40 měřic 52, 3 domkáři bez pole, dělnictvo zemědělské žádné. Pozemková reforma se v Kameničné neprováděla. Nejdůležitější plodiny hospodářské jsou: žito, oves, brambory a pícniny. Pěstuje se však i pšenice pro vlastní potřebu a ječmen pro výkrm vepřů. Cena těchto plodin: žito 120 Kč, pšenice 130 Kč, oves 100 Kč, ječmen 120 Kč, brambory 30 Kč.

Půda se obdělává dobytkem a koňmi. Používá se hodně hospodářských strojů, zejména žaček, secích strojů a kopaček. Ornice je málo, hloubka její je mezi 10-25 cm.

Podle sčítání v r. 1930 je v Kameničné 16 koní, 20 býků, 66 kusů hovězího dobytka do 1 roku, 186 krav,3 voli. Bravu napočteno: 64 kozy, 276 vepřů, 22 prasnice. Drůbež: 674 kuřata, 1080 slepic, 162 husy, 56 kachen, přes 200 králíků.

Ceny dobytka a drůbeže: telata 5-7 Kč, hovězí dobytek 3/-6 Kč, jalovice, 5-6 Kč, vepři 5.50 - 10 Kč za kg živé váhy. Drůbež: kuřata 7-16 Kč, slepice 16-18 Kč, husy 90-120 Kč /vykrmené/, housata 10-12 Kč, kachny 20-25 Kč za kus. Psů je v Kameničné 51, koček 110.

V Kameničné je včelařský spolek čítající 32 členy, z nichž je 16 z Kameničné, 11 ze Slatiny a 5 z Helvíkovic. Včelstev je 168: 77 v Kameničné, 30 v Helvíkovicích a 61 ve Slatině. Průměr snůšky od jednoho včelstva činí ročně 10-11 kg medu. Půměrná cena medu je 20 Kč za Kg /kolísá s  cenou másla/.

Mlékárny v Kameničné není, ale obec je podílníkem na družstevní mlékárně ve Slatině. Tato byla založena 25. března 1925 a uvedena do provozu 16. května 1926. Má v roce 1931 celkem 265 členů se 442 podíly po 150 Kč. Z Kameničné jsou 44 členové, ostatní jsou ze Slatiny a Javornice. Mlékárna zpracovala celkem za r. 1930: 929.807 litrů mléka, vyrobila 34.258.70 kg másla a 21.613 kusů různých sýrů. Peněžní obrat za r. 1930 činil 6,149.084.76 Kč. Z dodaného mléka připadá na Kameničnou:

v lednu...................12.557 litrů mléka
v únoru...................10.562 litrů mléka
v březnu..................10.241 litrů mléka
v dubnu...................10.560 litrů mléka
v květnu..................12.590 litrů mléka
v červnu..................14.928 litrů mléka
v červenci................15.527 litrů mléka
v srpnu...................16.270 litrů mléka
v září....................17.930 litrů mléka
v říjnu...................18.662 litrů mléka
v listopadu...............14.558 litrů mléka
v prosinci................12.625 litrů mléka
---------------------------------------------------
celkem...................167.040 litrů mléka

Lesní hospodářství: velkostatek má na katastru obce Kameničné 5 ha lesa, občané 26 ha lesa, obec 20 ha lesa. Les selský slouží vlastní spotřebě jednotlivců. Honitba je pronajata Střeleckému kroužku za  1.510 Kč. Průměrný roční odstřel zvěře je 60 koroptví a 60 zajíců. Zvláštních úlovků nebylo. Lovných ryb v kamenském potoku není.

Živelní pohromy: Podle vyprávění nejstarších pamětníků v obci, byla Kameničná vcelku chráněna živelních pohrom. První krupobití, které pamatují, bylo kolem r. 1883. Menší pohromy byly v r. 1914 a 1916. Nejsilnější krupobití bylo u nás r. 1928. Zůstane dlouho v paměti místních občanů pro obrovské škody, jež způsobilo. Bylo to dne 26. června. Mezi 16-17 hod. Přihnaly se od západu těžké černé mraky za silného vichru. Mezi kapkami deště počaly poletovati nejprve drobné kroupy a řídce. Velikost krup i hustota jejich stupňovala se však tak, že dosáhly jednotlivě váhy 7-10 dkg. Byly to v pravém slova smyslu kusy ledu, jež se sypaly hustě po dobu půl hodiny. Po krupobití dostavila se ještě průtrž mračen, aby dovršila zhoubné dílo. Následky obého byly strašlivé. Úroda na polích byla někde úplně zničena. Proti krupobití byli hospodáři pojištěni. Hůře bylo doma. Střechy kryté lepenkou byly zničeny úplně a podobaly se sítím. I krytina taškové byly hodně poškozeny. Okolní pokrývači měli práce na celý podzim. Průtrž mračen proměnila náš potok v dravou řeku, takže ve  staveních níže položených měli vodu ve chlévích i obytných místnostech. Další pohroma, která velmi postihla obec, byla krutá zima po vánocích r. 1929. Mrazy dostoupily u nás v měsíci únoru až -28 stupňu C i -30 stup. C, takže zničily velké množství stromů. Nejvíce postiženy byly švestky. Zmrzlo jich 1.738. Ostatní viz ve statistice ovocného stromoví:

Stromy:      zmrzlo:   zůstalo:   bylo vysazeno:
------------------------------------------------
Jabloně        236       404             78
Hrušně         105       232             35
Třešně         224       141             28
Višně            8        65             --
Švestky       1738       731             72
Slívy           59       118             --
Meruňky         --         1             --
Vlašské ořechy  35        14             --
Rybíz           20       184             29
Angrešt          8       105              9
-----------------------------------------------
/Dle sčítání v roce 1930/

Chudoba horské půdy:

Zbytečně nemá naše obec název Kameničná. Sebere-li se na poli a v zahrádce kamení co nejpečlivěji, objeví se po prvním dešti zase, takže lid žertovně říká, že u nás kamení „prší“, nebo že „roste“. Že toto množství kamení stěžuje i obdělávání půdy je samozřejmé, nehledě k tomu, že sbírání kamení vyžaduje mnoho práce a času. Rovněž i provádění hesla v poslední době hlásaného „Zaorejme hluboko!“ je kamení na překážku. Přesto jsou jedinci, kteří se obtíží práce nelekají. Prohlubují ornici, dobývají spodního kamení a neohlížejí se na to, že se sami poškozují. Špatná hlína dostane se navrch, takže ovoce jejich práce sklízeti bude příští pokolení.

Živnosti:

Domácký průmysl se u nás neprovozuje. Pro vlastní potřebu vyrábějí si mnozí jedinci v zimní době, kdy je méně práce, různé drobné hospodářské potřeby /na př. koše, košťata a pod./. Děti nejsou u nás vůbec výdělečně činny. Místní řemeslníci jsou: 1 kolář, 2 kováři, 2 obuvníci, 1 pilníkář, 1 řezník, 2 krejčí, 1 truhlář, 1 sedlář a 2 košíkáři. V Kameničné jsou dva obchody a jeden hostinec. Do  obce se přivážejí různé životní potřeby, zejména zboží koloniální. Vyvážejí se vejce, máslo, vepři, hovězí dobytek, částečně i obilniny. Týdenní trhy se konají v pondělí v Žamberku, ve středu v Rychnově. Na  týdenní trh do Žamberka se dováží drůbež, selata a dobytek. Přivážejí se odtamtud selata, dobytek a řemeslnické výrobky. Z Rychnovského trhu dovážejí si občané housata, káčata, selata a zelí.

Družstva:

V obci je družstvo pro rozvod elektrické energie. Má 65 členů. Za rok 1930 spotřebovalo se elektrického proudu za 23.295.65 Kč. Z toho připadá na světelnou energii 12.185.35 Kč, na motorový proud 11.110.30 Kč. Spotřeba proudu stoupla v r. 1930 o 649.65 Kč, a to u světla o 251.40 Kč, u motorů o 398.25 Kč. V obci jsou 34 elektromotory.

V obci je též Spořitelní a záložní spolek /Kampelička/. Byla založena r. 1902. Má 96 členů. Výše vkladů za r. 1930 je 964.915.40 Kč a roční obrat peněžní v témže roce je 1,534.486.95 Kč. Počet vkladatelů r. 1930 je 295. Dary 1.797.40 Kč.

Pašování se v Kameničné neprovozovalo a neprovozuje.